Když čeští cestovatelé plánují dovolenou nebo služební cestu do zahraničí, často jako první letiště neberou v úvahu domácí Letiště Václava Havla Praha, ale Vídeň, Varšavu, Drážďany nebo dokonce Berlín. Hlavní motivace této volby je prostá: výrazná úspora. Navzdory nedávným snahám o oživení pražské letiště stále zaostává za svými regionálními protějšky jak v cenách, tak v dostupnosti přímých spojení.
Alžběta Musilová, častá cestovatelka, se podělila o své zkušenosti: „Pokaždé, když plánujeme cestu, pořádáme malou soutěž mezi letišti. Praha málokdy zvítězí nad Vídní nebo Varšavou, kde jsou lety trvale levnější.“ Úspora může být značná – pětičlenná rodina často ušetří až 20 000 Kč, takže delší cesta na zahraniční letiště je ekonomicky opodstatněná.
Rozsáhlé připojení a konkurenceschopné ceny
Hlavní výhodou letišť jako Vídeň a Varšava je širší nabídka přímých letů a silná konkurence leteckých společností, která přirozeně snižuje ceny letenek. Například vídeňské mezinárodní letiště se úspěšně vzpamatovalo z poklesu počtu cestujících způsobeného pandemií a překonalo svou návštěvnost z doby před COVID s přibližně 31,7 milionu cestujících ročně, což je mnohem více než očekávaných 18 milionů cestujících v Praze v letošním roce.
Varšava rovněž předstihla Prahu a v roce 2023 již překročí hranici 18,8 milionu cestujících. Naproti tomu pražské letiště se snaží získat zpět svůj předpandemický objem kvůli ztrátě linek, zejména letů dříve spojujících Ukrajinu, Rusko a Bělorusko, které před COVID-19 dohromady představovaly zhruba 1,6 milionu cestujících ročně.
Expert společnosti EY na leteckou dopravu Petr Kováč vysvětlil: „Válka na Ukrajině a následná ztráta ruského a ukrajinského trhu Prahu vážně zasáhly. Letiště v Helsinkách se potýká s podobnými problémy, ale Praha se zotavuje pomaleji kvůli další nevýhodě – absenci silné vnitrostátní letecké sítě.“
Absence síťového dopravce a finanční podpory
České aerolinie (ČSA) v minulosti sloužily jako pražská uzlová letecká společnost, ale jejich úloha se před jejich zánikem výrazně zmenšila a Praha tak zůstala bez specializovaného dopravce pro kritické evropské a dálkové linky. Smartwings, v současnosti největší česká letecká společnost, sice během pandemie získala státem podporované půjčky, ale tato podpora byla nesrovnatelná s výraznou finanční pomocí, kterou obdržely letecké společnosti jako Lufthansa, Air France-KLM nebo SAS, což jim usnadnilo rychlé zotavení a návrat k normálnímu provozu.
Podobnou situaci zažila Budapešť, když v roce 2012 zkrachovala společnost Malév, ale rychle našla náhradu v podobě Wizz Airu. Praha však zatím žádného dopravce schopného hrát srovnatelnou strategickou roli nezískala.
Drahé letištní poplatky?
Kritici často poukazují na příliš vysoké poplatky letiště Praha. Obchodní ředitel společnosti Ryanair Jason McGuinness zejména obvinil pražské letiště z nekonkurenceschopné cenové struktury, která odrazuje letecké společnosti. Mluvčí Letiště Praha Jiří Hannich kontroval tvrzením, že poplatky se v letech 2021-2024 zvýší pouze o pět procent, čímž fakticky reálně klesnou v důsledku inflace. Zdůraznil: „Naše poplatky na cestujícího jsou výrazně nižší než v Berlíně a Vídni. Průměrný poplatek v Praze činí 33,91 eura, zatímco v Berlíně 49,13 eura a ve Vídni 55,14 eura.“
Navzdory těmto tvrzením prodejci letenek a cestující trvale uvádějí vyšší celkové náklady na letenky při letech z Prahy ve srovnání s okolními letišti.
Pohodlí a úspora nákladů pro cestující
David, další český cestovatel, zdůraznil další zásadní výhodu zahraničních letišť: výhodné časy odletů a příletů. Vyprávěl o cestě své rodiny na Island z Berlína, při které ušetřili ve srovnání s Prahou přibližně 10 000 Kč, a to i po započtení nákladů na palivo a parkování. Podobně Marek Zouzalík, digitální nomád, dává přednost Vídni kvůli výrazně nižším cenám letenek a lepšímu spojení, a to i přes dodatečné cestovní úsilí.
Budoucí vyhlídky a plány na rozšíření
Letiště Praha si tyto výzvy uvědomuje a aktivně pracuje na zlepšení své konkurenceschopnosti. V poslední době se objevily nové přímé linky, například do Toronta provozované společností Air Canada, do Abú Dhabí s Etihad Airways a do Soulu s Asiana Airlines. Probíhají jednání o obnovení spojení do Montrealu, Filadelfie a Chicaga a o rozšíření služeb do klíčových asijských destinací, jako je Hanoj, Šanghaj a Tokio.
Ambiciózní infrastrukturní projekty, jako je iniciativa Airport City, mají navíc za cíl přeměnit pražské letiště v dynamický dopravní uzel srovnatelný s Amsterdamem, Curychem nebo Bruselem. Plánovaná výstavba zahrnuje nové parkovací struktury, dobíjecí stanice pro elektromobily, ubytovací zařízení, kanceláře a logistická zařízení, což zvyšuje celkovou atraktivitu pražského letiště.
Před námi je klíčové období
Letiště Praha pokračuje ve zlepšování svých služeb a infrastruktury, ale zásadní zůstává přilákání konkurenceschopnějších dopravců a linek. Letiště v poslední době úspěšně otevřelo 41 nových linek a zvýšilo frekvenci na 66 stávajících linkách, čímž výrazně zvýšilo své finanční výsledky. V roce 2024 dosáhlo provozního zisku (EBITDA) ve výši 4,3 miliardy Kč a čistého zisku ve výši 2,5 miliardy Kč, což znamená silné provozní oživení.
Konkurence je však tvrdá, a pokud chce pražské letiště přilákat české cestující zpět, musí se i nadále zabývat hlavními otázkami: konkurenceschopnými cenami, širšími možnostmi letů a zvyšováním pohodlí cestujících. Dokud se tato zlepšení nestanou standardem, zůstanou letiště jako Vídeň a Varšava atraktivní alternativou pro české cestující, kteří chtějí ušetřit čas i peníze.